NIVELACE

Nivelací je možné na stavbě určit:

• Plošná nivelace - Obdoba nivelace, která je doplněna o boční záměry na podrobné body, používá se pro doměření výšek do polohopisného podkladu
• Geometrická nivelace ze středu (technická nivelace  ) - slouží pro určování převýšení mezi jednotlivými body, ze kterého lze vypočítat výšky. Jednotlivé sestavy se sdružují do nivelačních pořadů, pomocí kterých určujeme výšky zájmových bodů
• Vytyčení vodorovné roviny (např. v určité výšce - Vágrys /váhorys, vodorovina/) Kombinovaná úloha, kde výsledkem je určení rozdílů obecného terénu od vodorovné roviny v dané výšce.

• Vytyčení výšky bodu - Využívá nivelace k vytyčení neznámé výšky bodu.

Obvyklý počet osob pro měření: 2 (měřič + zapisovatel, figurant – lať)

Pomůcky: nivelační přístroj, stativ, nivelační lať, nivelační podložka, zápisník, tužka

Výsledná přesnost: závislá na přesnosti použitého přístroje, řádově v centimetrech, až milimetrech.

Vágrys (z německého der Waagriss, doslovně váhorys), též vodorovina, niveleta, je v místnosti narýsovaná vodorovná čára na stěnách kolem dokola, většinou 1 metr nad podlahou (aby se dala měřit hadicovou vodováhou). Jedná se o pomocnou stabilní míru, od níž se po celou dobu stavby odměřují veškeré hloubky, výšky a vodoroviny: základ pod podlahou, výška podkladního betonu, tloušťka izolace, výška podlahového betonu, tloušťka lepidla s dlažbou (hotová podlaha). Nad vágrysem se měří: výška a vodorovina okenních parapetů, okenních a dveřních překladů, výška stropu.